Inovační výkonnost zemí Evropské unie – komparativní analýza

Autor: Roman 9 roky Komentáře

Předmět: Ekonomická výkonnost zemí Evropské unie (KEF/EVEU)
Zadání: Vypracovat esej na libovolné téma
Autor: Roman Sterly
Datum: 19.1. 2009

Obsah

  • Úvod
  • Inovace
  • Zdroje inovací
  • Měření inovací
  • 2008-2009 Global Innovation Index
  • European Innovation Scoreboard (EIS)
  • Summary Innovation Index
  • Klíčové faktory ovlivňující inovační výkonnost
  • Konvergence v inovační výkonnosti mezi státy EU
  • Inovační mezera mezi EU, Spojenými státy a Japonskem
  • Závěr
  • Zdroje

Úvod

Současný svět se nachází v globální ekonomické krizi, jejíž dopady se snaží jednotlivé země nebo uskupení zemí řešit různými způsoby. Jednou z možností jsou i inovace, které hrají důležitou roli v konkurenceschopnosti západních ekonomik v globalizovaném světě.

Násladující text srovnává inovační výkonnost zemí Evropské unie. Jeho cílem je popis současné situace, v jaké se země EU nacházejí. Nerozebírá jednotlivé kroky, které činí vlády členských zemí nebo Evropská unie, ale poskytuje přehled o tom, jak si jednotlivé země stojí v oblasti inovací v porovnání s ostatními.

Inovace

Termín inovace znamená dělat něco novým způsobem a nejčastěji se používá ve spojení se změnami v myšlení, produktech nebo procesech. V ekonomii je cílem inovací zvýšení hodnoty. Inovace musí být pozitivní změna a tyto změny vedou ke zvyšování bohatství v ekonomice. Inovace se často používá jako synonymum výsledku nějakého procesu, ale ekonomové se zabývají také procesem samotným od vzniku myšlenky po vytvoření něčeho užitečného a jeho implementaci. Jelikož jsou inovace považovány za jeden z důležitých zdrojů ekonomického růstu, vlády by měly vytvářet takové prostředí, které k tvorbě inovacím pomáhá.

Je potřeba rozlišovat mezi vynalézáním a inovováním. Podle ekonomické literatury je změna nebo nápad inovací jen tehdy, pokud ji uvedeme do praxe a začneme používat. Počátečním bodem je kreativita a inovace je implementace kreativních myšlenek do skutečného světa. Často se kreativita a inovativnost nerozlišují, ale kreativita stojí u zrodu myšlenky, zatímco inovace je výsledek nějakého tvůrčího procesu.

Inovace nemusí mít jen pozitivní výsledky, ale i negativní. Může například zničit staré organizační struktury nebo společnosti, které neinovují dostatečně efektivně ve srovnání s jinými. Inovace vždy vyvolává riziko. Na jedné straně jsou akcionáři, pro které je důležitá nákladová efektivnost podniku, k níž nemusí přispívat nákladný výzkum a vývoj, na straně druhé jsou zákazníci, kteří očekávají inovaci produktů.

Zdroje inovací

Tradičně se za zdroj inovací považuje výrobce, který vytváří novou hodnotu s cílem ji prodat. Jiným druhem je inovace konečného spotřebitele, který vytváří inovace, protože na trhu nemůže najít produkt, který by uspokojil jeho potřeby. Inovace se mohou vytvářet cíleně za použití výzkumu a vývoje, nebo vzikají méně formální cestou, jaksi samovolně z praxe.

Měření inovací

Měřit míru inovací lze na dvou úrovních – na úrovni podnikové a na úrovni politické. Na podnikové úrovni můžou být inovace měřeny výzkumem, který se zabývá financemi podniku, efektivností procesů, motivací zaměstnanců nebo uspokojováním zákazníků. Bude zahrnovat například příjmy z nového výrobku, náklady na výzkum a vývoj, délku životního cyklu výrobku, počet patentů nebo vnímáním výrobků ze strany spotřebitelů.
Na politické úrovni se měření zabývá konkurečními výhodami regionů nebo zemí, v nichž hrají inovace roli. V tomto případě mohou být inovace měřeny pomocí různých rámců zabývajících se technologiemi, procesy nebo marketingem. Dalším způsobem je sledování výdajů na výzkum a vývoj jako procento z HDP. Evropská Unie si v Lisabonské strategii určila, že průměrné výdaje na výzkum a vývoj by měly být 3% HDP.

2008-2009 Global Innovation Index

V lednu 2009 vydal profesor Soumitra Dutta z francouzské ekonomické školy INSEAD globální inovační index. Klasifikace je založena na indikátorech jako množství uživatelů internetu, snadnost založení firmy nebo stabilita bankovního sektoru. Tyto faktory rozdělil na ty, které ovlivňují vstupy (instituce a vládní politiky, trh práce, infrastruktura, technologická vyspělost, atd.) a říkají, jak země stimulují tvorbu inovací, a na výstupy, které ukazují jak efektivně země přeměňují inovace v benefity (znalosti, konkurenceschopnost, bohatství).

Rank Country Region
1 United States North America
2 Germany Europe
3 Sweden Europe
4 United Kingdom Europe
5 Singapore Asia
6 South Korea Asia
7 Switzerland Europe
8 Denmark Europe
9 Japan Asia
10 Netherlands Europe

zdroj: en.wikipedia.org

European Innovation Scoreboard (EIS)

Evropský inovační zpravodaj vytvořila Evropská komise v rámci Lisabonské strategie. Lisabonská strategie je akční plán Evropské unie jak se stát nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější v oblasti znalostní ekonomiky na světě. Byla schválena v Lisabonu v roce 2000. Hlavní oblasti strategie se zaměřují na ekonomiku, sociální sféru a životní prostředí a udržitelnost.

EIS poskytuje porovnání výkonnosti států EU v oblasti inovací. Zahrnuje také Chorvatsko, Turecko, Island, Norsko, Švýcarsko, Japonsko, USA, Austrálii, Kanadu a Izrael. Vychází každoročně od roku 2001, posledním je report za rok 2007, který Evropská komise vydala v únoru 2008.

Zdrojem dat pro vytovření Evropského inovačního zpravodaje jsou statistické zdroje uznávaných institucí jako EUROSTAT (Evropský statistický úřad) nebo OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), které jsou mezinárodně standardizované. EIS obsahuje i metodologii, podle které byla data shromažďována a zpracovávána. Dokument je určený hlavně pro pracovníky, kteří v jednotlivých státech ovlivňují podobu inovační politiky. EIS je založen na širokém spektru indikátorů, které zahrnují například vytváření znalostí, inovační snahy firem, výstupy v podobě nových produktů nebo služeb.

Tento Evropský informační zpravodaj z roku 2007 ukazuje jak pokračuje proces sbližování v rámci EU. Dánsko, Finsko, Německo, Švédsko a Velká Británie zastávají významné světové pozice společně s Japonskem a Spojenými státy. Většina ostatních států původní patnáctky se drží v závěsu a nově přistoupivší státy z roku 2004 – Estonsko, Česká republika a Litva se začínají blížit k průměru EU. Report nicméně ukazuje, že přibližování se Spojeným státům zpomaluje.

Report dělí státy na čtyři relativně stabilní skupiny založené na pětiletém pozorování.

  • Innovation leaders – lídři v oblasti inovací jsou Dánsko, Finsko, Německo, Izrael, Japonsko, Švýcarsko, Spojené království a Spojené státy.
  • Innovation followers – následovníci jsou Rakousko, Belgie, Kanada, Francie, Island, Irsko, Lucembursko a Nizozemsko.
  • Moderate inovators – průměrnými inovátory jsou Kypr, Česká republika, Estonsko, Itálie, Norsko, Slovinsko, Španělsko a Austrálie.
  • Catching-up countries – zeměmi, které se snaží je dohnat jsou Bulharsko, Chorvatsko, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Rumunsko a Slovensko.

EIS dále srovnává inovace v oblastech průmyslu a služeb. Služby se stále více a více dostávají do důležité role při vytváření HDP a zaměstnanosti v EU. Report neprokázal, že by se inovační snahy mezi průmyslovými podniky a podniky poskytující služby nějak výrazně lišily.

Ačkoli obecně dochází k přibližování inovační výkonnosti jednotlivých ekonomik, stále zde zůstávají velké rozdíly. Kromě výdajů na výzkum a vývoj jako procenta z HDP hrají v rozdílech významnou roli lidský kapitál a technologie.

Dalším ze závěru EIS je, že většina členských států by mohla zlepšit efektivitu s jakou přeměňuje inovační vsupy do výstupů. Hodně z inovačních lídrů má tuto efektivitu nižší než země ze středu pole.

Inovace založené na výzkumu a vývoji jsou stejně rozšířené jako inovace založené na jiných procesech. Report říká, že polovina evropských inovativních firem neprovádí žádný výzkum a vývoj, ale zaměřuje se na inovace v oblasti marketingu a vnitřní organizace. Pro tvůrce politik je proto důležité porozumět tomu, že existují rozdíly v potřebách a chování firem, které mají jako zdroj inovací výzkum a vývoj a které jej nemají.

Summary Innovation Index

Souhrnný inovační ukazatel dává přehled o inovační výkonnosti jednotlivých zemí. Pro jeho vypočítání se používá 25 inovačních indikátorů.

European Innovation Scoreboard 2007
zdroj: European Innovation Scoreboard 2007

Investice do výzkumu a vývoje v procentech HDP, r. 2006

Investice do výzkumu a vývoje v procentech HDP, r. 2006
zdroj: Eurostat

Zajímavé je porovnání výsledků souhrnného inovačního ukazatele a výdajů na výzkum a vývoj jako podílu na HDP. Zatímco například Island je z hlediska investic do VaV na 5. místě, v měření podle souhrnného inovačního ukazetele se umístil až na místě 11., Irsko s výdaji na VaV o více než půl procentního bodu pod evropským průměrem se umístilo v SII těsně za Islandem. Dalším zajímavým srovnámím může být Švýcarsko, kde je podíl VaV na HDP o půl procentního bodu nižší než v případě Finska, ale v souhrnném inovačním ukazateli ho předskočilo.

V roce 2006 byly výdaje na výzkum a vývoj největší v soukromém sektoru, za kterým následovalo vyšší vzdělávání.

Klíčové faktory ovlivňující inovační výkonnost

25 inovačních indikátorů bylo rozděleno do 5 oblastí, aby lépe zachycovali aspekty inovačního procesu. Patří sem Innovation drivers, které měří strukturální podmínky důležité pro inovační potenciál, Knowledge creation měří investice do výzkumu a vývoje, Innovation & entrepreneurship měří snahu o inovace na úrovni podniků, Applications měří výkonnost vyjádřenou v ekonomických aktivitách a aktivitách týkajících se pracovních sil a jejich přidané hodnotě v inovačních odvětvích, a Intellectual property, který měří dosažené výsledky ve smyslu úspěšného použití know-how.

Inovační lídři jsou mezi nejlepšími ve všech 5 faktorech, nicméně s několika výjimkami.

Vstupy

Ve vstupech je celkově na vysoké úrovni Švédsko

Innovation drivers

European Innovation Scoreboard 2007
zdroj: European Innovation Scoreboard 2007

Země zaostávající za svým průměrným výkonem: Německo, Lucembursko, Itálie
Země s lepším než svým průměrným výkonem: Norsko

Knowledge creation

European Innovation Scoreboard 2007

zdroj: European Innovation Scoreboard 2007

Země zaostávající za svým průměrným výkonem: Dánsko, Estonsko

Inovation and entrepreneurship

European Innovation Scoreboard 2007
zdroj: European Innovation Scoreboard 2007

Země zaostávající za svým průměrným výkonem: Nizozemsko, Itálie
Země s lepším než svým průměrným výkonem: Kypr, Estonsko

Výstupy

Švédsko ve výstupech nedosahuje takové výkonnosti, jaká by se dala předpokládat z jeho pozice u vstupů.

Applications

eveu6
zdroj: European Innovation Scoreboard 2007

Země zaostávající za svým průměrným výkonem: Dánsko, Nizozemsko, Kypr
Země s lepším než svým průměrným výkonem: Česká republika, Malta, Slovensko

Intellectual property

European Innovation Scoreboard 2007
zdroj: European Innovation Scoreboard 2007

Země zaostávající za svým průměrným výkonem: Spojené království, Izrael

Konvergence v inovační výkonnosti mezi státy EU

Důležité je znát nejen současný stav Souhrnného inovačního ukazatele (SII), ale i jeho tempo růstu nebo poklesu. Jak ukázala studie, většina lídrů v oblasti inovací začíná mít problémy si tyto pozice udržet. Naopak u zemí s nižším Souhrnným inovačním ukazatelem jejich potenciál roste.

Konvergence inovační výkonnosti
zdroj: European Innovation Scoreboard 2007

Tvůrci Evropského inovačního zpravodaje klasifikovali státy do různých inovačních skupin založených na jajich SII skóre během posledních 5 let. Můžeme konstatovat, že začlenení do skupin má velmi stálý charakter, s několika málo změnami.

Inovační skupiny
zdroj: European Innovation Scoreboard 2007

Trend v konvergenci je patrný nejen mezi jednotlivými státy, ale i mezi celými skupinami.

Konvergence zemí
zdroj: European Innovation Scoreboard 2007

Na následujícím grafu je zachycené, jak dlouho by při součesném trendu jednotlivým zemím trvalo dostat se na průměr všech členských států EU. Nejsou zde státy, u nichž je doba konvergence delší než 100 let.

Doba konvergence inovace
zdroj: European Innovation Scoreboard 2007

Inovační mezera mezi EU, Spojenými státy a Japonskem

Data ukazují, že Japonsko i Spojené státy jsou stále před Evropskou unií. V posledních letech však dochází ke vzájemnému přibližování. Vertikální osa reprezentuje rozdíl v Souhrnném inovačním ukazateli.

Inovační mezera mezi EU, Spojenými státy a Japonskem
zdroj: European Innovation Scoreboard 2007

Jelikož je úroveň inovační výkonnosti v EU velmi různorodá, mnohé evropské země jsou v jednotlivých ukazatelích před USA i Japonskem.

Inovační mezera mezi EU, Spojenými státy a Japonskem
zdroj: European Innovation Scoreboard 2007

Závěr

Inovace jsou nedílnou součástí moderních ekonomik a v době současné hospodářské krize nabývají na ještě větším významu. Nejen, že pomáhají zůstat evropským zemím konkurenceschopnými v globální ekonomice, ale pomáhají vytvářet nová pracovní místa a zlepšovat kvalitu života občanů Evropské unie.

Podle Lisabonské strategie by měly činit výdaje na výzkum a vývoj 3% HDP. Mnozí ekonomové si však nemyslí, že by to mělo být označováno jako cíl, nýbrž spíše jeden z podstatných faktorů o jehož naplnění by se měly jednotlivé státy snažit. Samotná 3% HDP připadající na tuto oblast ještě nezaručují, že takto vynaložené peněžní prostředky jsou vynaložené efektivně.

Pozitivní je snaha slabších ekonomik v rámci evropské 27 přibližovat se v inovacích těm silnějším. Problémem by do budoucna naopak mohlo být snížování inovačního potenciálů u lídrů.

Do budoucna se dá očekávat další růst výdajů v této oblasti. Jedním z bodů českého předsednictví Evropské unie jsou také inovace, kde se bude předsednictví zaměřovat na hledání způsobů, jak posílit znalosti a konkurenceschopnost Evropy nebo na mobilitu výzkumných pracovníků.

Evropská komise vyhlásila rok 2009 Evropským rokem kreativity a inovací. Na tuto akci nevyčlenila žádné finanční prostředky, ale tvrdí, že všechno může být financováno z existujících programů. Komise vyzvala členské státy, aby jmenovali národní koordinátory, kteří by na úrovni EU vytvořili malou odbornou skupinu. Další aktivity by se měly zaměřovat například na vzdělávání v širokém spektru předmětů jako matematika, přírodní vědy nebo informační technologie a důraz by měl být kladen na řešení problémů a aplikace poznatků v praxi.

Zdroje

http://ec.europa.eu/invest-in-research/ – Stránky Evropské komise zabývající se investicemi do výzkumu a vývoje
http://europa.eu/rapid/ – Tisková prohlášení institucí EU
http://eu2009.cz/ – Portál českého předsednictví EU
http://ec.europa.eu/eurostat/ – Stránky Evropského statistického úřadu
http://en.wikipedia.org/wiki/European_Innovation_Scoreboard – Stránka na Wikipedii, kde lze nalézt odkazy na jednotlivé reporty European Innovation Scoreboard
http://www.ikaros.cz/ – Elektronický časopis o informační společnosti

Kategorie:
  Škola, seminárky
článek byl sdílen 0 krát
 000

Přidat komentář

Tvůj email nebude zveřejněn.