Ve středu jsme se s Honzou sešli, abychom zlehka naplánovali cestu, co si vzít s sebou, co je třeba koupit. Každý měl přijít s nějakým vlastním návrhem a je až s podivem, že jsme se ve všem shodli. Řekli jsme si kudy pojedeme, jaké jsou časové vyhlídky, která místa si chceme prohlédnout. Cílem by mělo být Marseille, případně Barcelona, pokud půjde vše rychle. Za cestu chceme utratit co nejméně peněz, nebudeme tedy spát po kempech, obědvat v nejdražích restauracích ani příliš používat MHD.
Závěrem meetingu jsme si dali praktické cvičení – šli jsme Honzovi pro krosnu k našmu kamarádovi Fajfkovi, který slíbil zapůjčení. Kromě skvělé 75l Gemmy nám nabídl i krásný pionýrský batoh, jehož zářivě žlutá barva by se v šedi měst určitě neztratila. S poděkováním jsme odmítli, ale zato jsme přijali zánovní modrou pláštěnku, která se bude jistě hodit (pozn. po akci – nehodila). A kdybych jí býval nenechal v kanceláři, nezmokl bych ve čtvrtečním lijáku až na kost.
To jsem ale trochu předběhl a nyní bych se vrátil ke zmíněnému cvičení. Díky rekonstrukci silnice nám v Plzni nejezdí centrem trolejbusy. Proto jsme se rozhodli jít k Fajfkovi pěšky. Je to nějakých 5 kilometrů a ty během cesty jistě našlapeme nesčetněkrát. Cestou jsme si cvičně vytipovávali místa, kde by se dobře spalo. Můžeme doporučit křoví u plzeňského pivovaru, které nás překvapilo absencí injekčních stříkaček, toaleťáku, apod. Dalším je palouček u mostu vedle Lopatárny, kde bychom ale vzhledem k blízkosti rozbořeného bazénu a dalších budov, které vypadají částečně obydlené, doporučovali pro větší bezpečnost alespoň menší nožík – rybičku.
Přidat komentář