• Roman Sterly

    Podnikatel. Sportovec. Cestovatel. Fotograf.

  • Roman Sterly

    Konzultace pro firmy a podnikatele. Foto a video. Blog.

  • Roman Sterly

    SportCentral. StartupHelp. GMCHelper.

1
/
3
/

O mně

Jsem vlastníkem firmy SportCentral s.r.o., která vyvíjí a provozuje internetový portál pro rekreační sportovce z ČR i zahraničí. Pomáhám začínajícím podnikatelům – poskytuji konzultace v oblasti podnikání, vývoje softwaru, marketingu. Prodávám digitální produkty do 30+ zemí.

V minulosti jsem pracoval na různých pozicích v managementu, marketingu a projektovém řízení. Získal jsem cenu Internet Effectiveness Award, vyhrál Global Management Challenge a několik dalších soutěží pro startupy.

Rád cestuju, fotím, sportuju, sleduju filmy, hraju si, přemýšlím, čtu, objevuju, tvořím.

Co umím

Marketing

Využití různých kanálů a technik, offline reklama, SEM (SEO, PPC reklama – AdWords, Sklik, Facebook, remarketing), sociální sítě, obsahový marketing, email marketing, branding, PR, gamifikace, tvorba ceny, distribuce

Prodej

Prodej přes internet, osobní prodej, vyjednávání, tvorba nabídek, podpora prodeje a zákaznická péče

Produkt

Analýza produktu, trhu a tržního potenciálu, nákladů, cílových skupin, specifikace produktu, monetizace a cenotvorba

Management

Definice cílů, strategie, plánování všech oblastí firmy, organizování práce, procesy, monitoring výkonnost

Vedení lidí, nábor zaměstnanců, odměňování, vzdělávání zaměstnaců, mentoring, Scrum

Podnikání a startupy

2 vlastní startupy, poskytování konzultací podnikatelům a lidem s nápadem, prezentace před investory (v ČR i zahraničí), znalosti metodiky Lean Startup, využívání Lean Canvas a podobných nástrojů, přehled o možnostech financování startupů, zakládání firmy

Znalosti fungování kapitálového trhu, vlastní investiční aktivity (akcie na PSE, NYSE, NASDAQ, komodity a měny), technická analýza

Vývoj aplikací

Analýza problémů, které aplikace řeší, specifikace funkcí, návrh UI/UX, wireframy, nábor programátorů a dalších členů týmu, řízení vývoje software, testování aplikací

Technické znalosti

Tvorba webu (WordPress, Drupal), HTML, CSS, základy MySQL, domény, hosting, využití API (Google Maps, Places, Geocode, Analytics, Facebook platform, Mandrill, platební brány)

Analytické nástroje

Google Analytics, Mixpanel, KISSmetrics

Grafické a kancelářské programy

Adobe Lightroom, Fireworks, Premiere, Sony Vegas PRO, základy Adobe Photoshop, Illustrator

Pokročilé znalosti Microsoft Word, Excel, Powerpoint

Jazykové znalosti
  • Čeština (mateřský jazyk)
  • Slovenština (mateřský jazyk)
  • Angličtina (velmi pokročilý)
  • Francouzština (mírně pokročilý)
  • Němčina (základy)

MOJE
FIRMA A PROJEKTY

Moje služby

Kromě práce ve vlastní firmě nabízím konzultace nebo částečné zapojení do vašeho firemního týmu či projektu.

Strategie

Potřebujete pomoct s firemní strategií? Jaké si stanovit cíle a jak jich dosáhnout? Co k tomu budete potřebovat?

Marketing

Jak ukázat váš produkt široké veřejnosti a jak získat první zákazníky? Jak na tom neprodělat? A jakou cenovou strategii zvolit?

Vývoj software / produkt

Potřebujete vytvořit produkt / software / web a nevíte, co všechno by měl obsahovat? Kolik to bude stát? A kdo by to měl vyrobit?

Podnikání a startupy

Nevíte, jestli potřebujete investora? Jak založit firmu? Potřebujete někomu prezentovat svůj nápad připravit se na to?

Zhodnocení nápadu

Chcete, aby někdo posoudil, jestli jste vymysleli něco dobrého nebo hloupost? A jak proměnit dobrý nápad ve skutečnost?

Plánování / další kroky

Nevíte jak dál se svým podnikáním? Nebo je možností tolik, že se neumíte rozhodnout, kterou zvolit?

Moje fotografie a videa

Můj blog

Jak jsem redesignoval tento web

Leden 4, 2016
Po 8 letech, kdy jsem koupil doménu www.romansterly.com, mi v poslední době začínalo vadit, že vzhled tohoto webu už notně zastaral. Původně jsem stránky postavil na redakčním systému Drupal, ale za posledních několik let jsem je už prakticky neaktualizoval. Nechtěl jsem sahat do systému, abych něco nerozbil, ani jsem neměl touhu si Drupal znovu připomínat. Všechny novější weby jsem totiž dělal na WordPressu, který mi vyhovuje víc a používám ho dodnes. A tak postupně dozrál čas na to starý web kompletně zahodit a vytvořit nový. Sáhl jsem tedy po WordPressu a na Themeforestu jsem si našel šablonu, která se mi líbila a splňovala požadovanou funkčnost. Pak přišla ta horší část, a sice přeházet všech obsah, který jsem chtěl zachovat, z Drupalu na WordPress. Radši jsem to udělal ručně a jeden článek po druhém kopíroval a nahrával obrázky. Dalším krokem bylo vytvoření portfolia fotek. Takže nejdřív vytřídit, rozdělit do složek, upravit velikosti, nahrát, popsat. No a nakonec už nezbývalo než se piplat s hlavní stránkou a některými menšími úpravami vzhledu. A taky vyrobit logo. Voilà, web je po 14 dnech občasné práce hotový. Teď už na něj jen průběžně přispívat a sem tam ještě něco doladit. Takže té předchozí práce nebylo až tak moc, teď to bude horší 🙂 Screenshoty starého vzhledu Posuďte, je to teď lepší, ne? Chcete nový web nebo nějak pomoct se stávajícím? Dejte vědět.
Škola, seminárky

Model teorie zásob

Duben 26, 2012
Předmět: Pravděpodobnostní modely (KEM/PMO) Zadání: Vypracovat seminární práci na téma Teorie zásob – Model s konstantní velikostí dodávky při poklesu zásoby na signální hladinu. Sestavte příklad a vypočítejte optimální velikost dodávky. Autor: Roman Sterly Datum: 19. 6. 2011 Obsah Zadání seminární práce Zásoby Členění zásob Modely zásob Deterministický dynamický model zásob s konstantní velikostí dodávky Stochastický dynamický model zásob s konstantní velikostí dodávky Použitá literatura Zadání seminární práce Úloha č. 18: Teorie zásob – model s konstantní velikostí dodávky při poklesu zásoby na signální hladinu, sestavte příklad a vypočítejte optimální velikost dodávky. Zásoby Zásobami se v podnicích označují suroviny, materiál, polotovary nebo hotové výrobky, které tyto podniky vlastní, nebo budou vlastnit. Jejich funkcí je vyrovnat časový nesoulad mezi výrobou a spotřebou. Lukáš zásoby definuje jako „… okamžitě použitelný zdroj, který je systematicky vytvářen k materiálovému zabezpečení plynulého průběhu výrobního procesu, či uspokojení poptávky na trhu.“ (Lukáš, 2005) Z ekonomického pohledu představují zásoby náklady, neboť zdroje, které někde leží, mohly jinde pracovat. V tomto případě se tedy jedná o náklady ztracených příležitostí. Na rozdíl od ekonomických nákladů spojených s pouhým držením zásob, vznikají účetní náklady až v době skutečné spotřeby zásob. Dále můžeme do nákladů, které se zásobami souvisejí, zahrnout náklady na objednávání, držení a jejich kontrolu. Z těchto důvodu je v moderní době dbán důraz na snižování zásob a tedy redukci nákladů pomocí štíhlejší výroby, prosazují se principy Just in Time. Strategie držení zásob Just in Time je taková, která se snaží o zvýšení rentability efektivní výrobou a zamezení plýtváním prostředků firmy. Členění zásob Zásoby lze členit podle mnoha hledisek. Příkladem může být členění podle funkcí, podle disponibility, podle použitelnosti nebo podle jejich stavu. Podle funkcí můžeme zásoby členit na: Obratová zásoba – pro krytí potřeby výroby mezi dvěma dodávkami zásob Pojistná zásoba – pro krytí náhodných výkyvů ve výrobě Zásoba pro předzásobení – pro potřeby v případě sezónnosti Strategická zásoba – pro zvýšení jistoty v případě nepředvídaných událostí Spekulativní zásoba – pro využití určité příležitosti – např. při očekávaném zvýšení cen zásob Technologická zásoba – pro potřeby technologického postupu výroby Podle stavu zásob můžeme zásoby členit na: Maximální zásoba Minimální zásoba Průměrná zásoba Modely zásob Smyslem modelů zásob je vyřešit, kdy objednat dodávku nových zásob a jak velká by objednávka měla být. Dvě extrémní situace mohou být Velmi vysoký stav zásob, který sice zajišťuje plynulou výrobu mezi dvěma dodávkami, ale zároveň s sebou nese vysoké skladovací náklady Velmi nízký stav zásob, který sice minimalizuje skladovací náklady, ale nezajišťuje plynulou výrobu Základními prvky, kterými by se měl management při řízení zásob zabývat, jsou: Jak funguje sklad zásob zboží – máme jeden produkt, nebo více produktů; probíhá čerpání zásob periodicky, nebo neperiodicky Jak je sklad doplňován – okamžitě, náhodně, postupně, dochází k prodlevám Jak je zboží ze skladu odebíráno – náhodně, nebo deterministicky Dochází na skladu k nějakým ztrátám Existují nějaká omezení – velikost skladu, financování Modely teorie zásob lze členit podle různých hledisek. Existují modely statické a dynamické. V případě statického modelu zásobse jedná o jedinou dodávku, která když se jednou pořídí, nemůže už být znovu doplněna. Z této zásoby je poté uspokojována potřeba podniku. Pokud je zásoba nedostatečná, vznikají náklady
Škola, seminárky

Vliv pracovní skupiny na výkon a chování pracovníka

Říjen 14, 2011
Předmět: Sociologie v ekonomické praxi (KPM/SOC) Zadání: Vypracovat seminární práci o vlivu pracovní skupiny na chování a motivaci zaměstnance Autor: Roman Sterly, Jakub Honzík, Jakub Sloup Datum: 10. 10. 2011 Úvod Zaměstnanec je motivován prostřednictvím mnoha činitelů. Ty se rozdělují na motivátory vnitřní a motivátory vnější. Vnitřní motivátory představují souhrn potřeb, hodnot a zájmů daného jedince. Člověk očekává uspokojení, proto je motivován k práci. Vnějšími zdroji motivace jsou především odměny, tresty a pobídky druhých. Ty však působí pouze za předpokladu, že se dostávají do specifického vztahu s pobídkami vnitřními – aby byla vnější motivace účinná, musí být poháněna motivací vnitřní. „Každý zaměstnanec disponuje relativně trvalou strukturou motivačních osobnostních charakteristik, jakousi motivační preferencí či motivačním profilem osobnosti. Na základě tohoto profilu lze usuzovat na podněty, které budou pro toho kterého zaměstnance důležité. Kromě peněžní odměny mezi nejtypičtější motivátory patří pracovní podmínky a režim práce, charakter úkolu (obzvlášť kladně motivují úkoly samostatné, atypické, kooperační), osobnost nadřízeného, možnost participace, porovnání s výsledky druhých, hodnocení skupinou a sociální výhody.“ [2] V této práci se pokusíme teoreticky postřehnout a popsat, jak pracovník ve skupině funguje a jaký má tato skupina na pracovníkův výkon vliv. Jednotlivé kapitoly začínají vždy teorií, za kterou ve většině případů následuje praktická ukázka z praxe. Praktické ukázky jsou z období několika předchozích let a týkají se pracovních i jiných zkušeností jednoho z autorů práce – Romana Sterlyho. Skupina jako zdroj motivace Právě skupina a její vliv na motivaci bývají často podceňovány. Na skupinu nelze pohlížet jako na pouhou sumu jednotlivců, nýbrž jako na živý organizmus, který v průběhu času prochází přirozeným vývojem a který podléhá specifickým zákonům. Práce ve skupině je pro jednotlivce daleko více naplňující a obohacující, než kdyby pracoval sám. Ve skupině dochází k interakci s ostatními členy. Intenzita těchto kontaktů má velký vliv na jednotlivce – mění je (pozitivně, nebo naopak negativně). Skupina versus tým Ačkoli se tyto dva pojmy mohou jevit zdánlivě podobné, existují mezi nimi určité rozdíly. Skupinu tvoří více než dvě osoby, přičemž horní hranice počtu členů skupiny, ve smyslu sociálně psychologickém, je dána konkrétním případem, který právě nastal. Dominantním znak skupiny představuje možnost přímé, bezprostřední a interaktivní interakce jednotlivých členů skupiny, trvající delší dobu a zaměřené na určitý společný cíl. Skupina se tímto vymezuje oproti svému okolí a vytváří si vlastní vnitřní strukturu. Tým lze definovat velice podobně, avšak existují zde určité odlišnosti vůči skupině, a to zejména v konkrétních případech a souvislostech. Tým představuje malou pracovní skupinu členěnou podle funkcí jednotlivých členů týmu, sledující stejný cíl, vyznačující se intenzivními vzájemnými vztahy na základě intenzivní komunikace mezi členy týmu a specifickou formou práce. Mezi další znaky lze zařadit společný (týmový) duch a relativně silnou soudržnost. „Tým nebo skupina? Pojem skupiny je širší a zahrnuje pojem týmu. Každý tým je záro-veň skupinou, ale ne každá skupina je týmem. Ani zde nelze teoreticky jednoznačně vymezit tyto dva pojmy a zejména v praxi často dochází k odchylkám.“ [1, str.84] Příklad z praxe – Global Management Challenge Během soutěže Global Management Challenge v roce 2010/2011 bylo potřeba utvořit
Global Management Challenge

Global Management Challenge a náš tým v médiích

Srpen 16, 2011
Po skončení českého národního finále Global Management Challenge a po mezinárodním finále GMC v Macau se na internetu i v tisku objevilo několik zpráv o našem vítězství. Následující seznam ilustruje, jak tento úspěch pojala média. Za pozornost stojí především natáčení České televize, které jsme si náležitě užili 🙂 Video je možné shlédnout v sekci Ekonomika+: Global Management Challenge – soutěž pro budoucí manažery. Za pozornost rovněž stojí web Global Management Challenge – Euromanager s produkty týmu, které jsme během soutěžení vytvořili. 24.3.2011 CzechGMC 25.3.2011 Seznam blog: http://seznam.sblog.cz/2011/03/25/197 25.3.2011 Novinky.cz: http://www.novinky.cz/veda-skoly/228863-ceske-finale-nejvetsi-manazerske… 29.3.2011 FEK ZČU 30.3.2011 Plzeňský deník, 3. strana 12.4.2011 StudentPoint: http://www.studentpoint.cz/3-vzdelani/3357-global-management-challenge-m… 14.4.2011 CzechGMC 18.4.2011 FEK ZČU 18.4.2011 Česká televize, 3x za den: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10249971631-ekonomika/211411058390… 18.4.2011 Marketing journal: http://www.m-journal.cz/cs/aktuality/cesi-jsou-treti-nejlepsi-manazeri-n… 18.4.2011 Business world: http://businessworld.cz/aktuality/cesi-jsou-treti-nejlepsi-manazeri-na-s… 19.4.2011 CzechGMC 19.4.2011 Novinky.cz: http://www.novinky.cz/kariera/231259-cesi-jsou-treti-nejlepsi-ve-svetove… 19.4.2011 Intuitivní marketing 24.4.2011 Seznam blog: http://seznam.sblog.cz/2011/04/29/207 28.4.2011 Praha.eu: http://www.praha.eu/jnp/cz/home/zabava/volny_cas/cesi_jsou_treti_nejleps… 1.5.2011 Stady, 5. strana 3.5.2011 Praha-mesto.cz: http://servis.praha-mesto.cz/86422_Global-Management-Challange 4.5.2011 Právo, 17. strana 4.5.2011 Novinky.cz: http://www.novinky.cz/kariera/232380-cesi-se-nastesti-ve-svete-stale-nez… 6.5.2011 ZČU: http://www.zcu.cz/media/press-release/tiskove-zpravy2011/TZ_uspech_stude… 9.5.2011 Český rozhlas Plzeň: http://www.rozhlas.cz/plzen/zpravodajstvi/_zprava/studenti-zcu-byli-uspe… + 2 nahrávky emailem 9.5.2011 Plzeň.cz 10.5.2011 Škola Online
Global Management Challenge

Global Management Challenge vs. Realita

Srpen 15, 2011
Global Management Challenge (GMC) je ekonomická simulace trhu výrobků, na kterých prodávající firmy vedené studenty soupeří v managementu přidělené společnosti s cílem dosáhnout co nejvyšší ceny akcie. Celá soutěž probíhá elektronicky a rozhodnutí soupeřících týmů jsou vyhodnocována počítačem. Na první pohled by se mohlo zdát, že Global Management Challenge je jen „počítačová hra“, která nemá žádné vazby na realitu, nebo že stačí přelstít jakýsi simulátor. Ve skutečnosti přeci manažeři nesedí u počítačů a neřídí firmy pomocí zadáváním čísel do formulářů. Soutěžící v GMC však nesoupeří pouze proti počítači, ale zejména proti sobě, jejich rozhodnutí se vzájemně ovlivňují. A Global Management Challenge má také další aspekty, které slouží za povšimnutí. Studium charakteristik daného typu podnikání V soutěži, stejně jako ve skutečnosti, jsou studenti nuceni poznat firmu, kterou řídí. V GMC se můžeme setkat s klasickými firemními charakteristikami (marketing, výroba, účetnictví a finance, atd.). K úspěchu však nestačí vědět, že tyto aspekty existují, jak fungují obecně a snažit se je ovlivnit. Je potřeba vědět, jak fungují pro danou firmu. Jak přesně vlastnosti vyráběných výrobků ovlivní poptávku po nich? Jak se změny projeví v nákladech? Jaké kapacity firma potřebuje pro požadované množství a jak je zajistit? To jsou jen některé z otázek, které si týmy kladou. Ke studiu základů Global Management Challenge – Euromanager mají účastníci zhruba padesátistránkový poměrně hutný manuál. I v něm je ale extrémní nedostatek informací. Jsou v něm popsány principy, ale záměrně chybí konkrétní čísla nebo příklady. Týmy jsou tedy nuceny vypořádat se s nedostatkem informací a dělat vlastní analýzy. Zde ovšem nastupuje problém s tím, na čem analyzovat. Organizátoři GMC neposkytují žádná data, na kterých by se dalo stavět a soutěžící se musí snažit hledat jinde – např. kontaktovat tuzemské i zahraniční týmy se snahou o sdílení informací. Analýza současného stavu firmy a plánování Poté, co soutěžící obdrží historii firmy za posledních 5 čtvrtletí, je nutné provést analýzu jejího stavu a zvážit budoucí možnosti. Stejně jako v realitě, je zde zkoumáno účetnictví společnosti, vývoj důležitých ukazatelů, analyzuje se efektivita výrobního a logistického procesu, atd. Z hlediska konkurence je nutné posoudit, jak si firma vede ve výzkumných aktivitách, jaké trhy jsou atraktivní a jaké nejsou, apod. V průběhu analýzy je v Global Management Challenge možné uplatnit běžné postupy strategického managementu – SWOT analýzu, GE matici, nastavení cílů, posuzování různých strategií (cena vs. kvalita, apod.), analýza nákladů a výnosů, atd. Implementace strategie Není důležitá pouze analýza, ale i implementace navržené strategie, neboť existují různé cesty k dosažení stejného cíle. Zde je nutné odhadovat, jak se bude v GMC chovat konkurence. Špatná implementace dobře zamýšleného postupu může, stejně jako ve skutečnosti, znamenat pro firmu velké potíže. Neustále je nutné veškerá rozhodnutí propočítávat a hledat optima. Identifikace klíčových podnikatelských aktivit a příležitosti V Global Management Challenge existují 3 trhy a 3 výrobky. Je tedy k dispozici 9 kombinací, o kterých se rozhoduje do jisté míry odlišně. Jednotlivé výrobky mají různé charakteristiky (např. citlivost na změnu ceny) a stejně tak jednotlivé trhy (např. různý dopad reklamy na trhu v Evropě, NAFTA a internetu).

Mezinárodní finále GMC 2010/11

Červenec 29, 2011
Následující článek byl napsán vedoucím týmu, který v ročníku 2010/11 zvítězil v Global Management Challenge Česká republika a získal 3. místo na světovém finále v Macau. Přináší tedy skutečné postřehy ze soutěže. V případě zájmu o další informace je možné použít kontaktů uvedených na tomto webu. 4. 4. 2011 – pondělí – příprava Celý týden je v duchu příprav na mezinárodní finále Global Management Challenge v Číně – Macau. Uvědomujeme si, že úspěch v GMC v České republice ještě k dobrému umístění nestačí. Jirka vytváří v Javě analyzátor, pomocí něhož odvodíme cenové elasticity produktů, dopady reklamy, počtu distributorů, jejich provizí a podpor nebo investic do webu na poptávku po našich výrobcích. Kuba s Kubou zefektivňují naše podpůrné nástroje v Excelu a Víťa zpracovává stovky reportů, které studujeme. Já všechny úkoly organizuji a dál komunikuji s týmy z jiných zemí – Ruska, Polska, Slovenska nebo až z Afriky. 6. 4. 2011 – středa – natáčení s Českou televizí Celý den si užíváme natáčení České televize o GMC do pořadu Ekonomika+, které je možné shlédnout na stránkách ČT (http://www.ceskatelevize.cz/porady/10249971631-ekonomika/211411058390418…). Slibovaná stopáž je 9 minut, točí se ve škole, v menze, na náměstí v Plzni, v městských sadech, před budovou ekonomky, a všude působíme mírný rozruch a dobře se bavíme. Někde točíme časosběry, jejichž podstata spočívá v nehnutí se asi po dobu 10 minut, kdy kolem nás prochází lidé. Štáb České televize nám slibuje, že to bude úžasné. Nakonec to vypadá dobře, ale stejně se během toho časosběru více či méně cukáme. 8. 4. 2011 – pátek – školení od Seznamu Jedeme na půl dne do Prahy do Seznamu. Jejich interní trenér Ivo pro nás má připravené tréninky na týmovou spolupráci, komunikaci a rozhodování pod stresem. Činnosti, které děláme, nám ukazují, jak sehraný tým jsme. V některých aktivitách dokonce útočíme na jejich firemní rekordy. Dále nám Irena a Veronika ukazují snad všechny prostory Seznamu, bavíme se s lidmi, všude máme otázky, někde zahlédneme dokonce Pavla Zimu. Seznam na nás působí jako dobře sehraný úl, kde každý pracuje naplno a ještě ho to baví. Věříme, že jsme i my zanechali dobrý dojem. 10. 4. 2011 – neděle – let do Asie Odlétáme. Vlastně se nejdřív scházíme v Plzni, Kuba nás nakládá do svého Forda a jedeme do Prahy. Auto necháváme na sympatickém parkingu nedaleko Ruzyně, kam nás veze hlídač parkoviště. Po 16:00 vzlétáme a míříme na první zastávku, kterou je Dubaj. V Dubaji jsme někdy v noci a prší tady, což se nám zdá nezvyklé. Na dubajském letišti strávíme asi 3 hodiny a pak už pokračujeme s aerolinkou Emirates do Bangkoku. Cestou ladíme všechny naše GMC Excely, nebo se bavíme s konzolemi, které mají Emirates na každem sedadle. Jídlo je vynikající. Na letišti v Bangkoku se obměňuje skoro celé letadlo. Nastupují zde převážně Čínané a celé letadlo je uklizeno. Konečně poslední zastávkou je po nekonečném letu Hong Kong. Na letišti potkáváme výpravu z Beninu a začínáme se družit. Oni sami jsou totiž družní celkem dost a zjišťujeme, že trajektem do Macau pojedeme společně. A