3V této kapitole otestuji všechny mnou navržené strategie z předchozí kapitoly na období od 01.04.2005 do 01.04.2009. Pro celé portfolio budu sledovat kritérium ziskovosti. Pro jednotlivé akcie budu dále sledovat tyto hodnoty:

• celkový zisk nebo ztráta,
• realizované zisky (tj. takové, kde proběhl nákupní i prodejní pokyn),
• realizované ztráty (tj. takové, kde proběhl nákupní i prodejní pokyn),
• počet realizovaných obchodů,
• procento ziskových obchodů,
• drawdown (tj. jaký byl největší propad od maximálního zisku po maximální ztrátu).

Ačkoli je ziskovost nejdůležitějším kritériem, i ostatní hrají roli. Při menším počtu obchodů je systém méně časově náročný. Při menším drawdownu a vyšším procentu ziskových obchodů je méně náročný na psychiku obchodníka.

V tabulkách s optimalizovanými parametry dále uvedu, při jakých délkách klouzavých průměrů bylo daného výsledku dosaženo.

V řádku celkem je vždy součet celkových zisků a ztrát, součet obchodů, průměrné procento úspěšnosti a průměrný drawdown na akcii.

U každé otestované strategie vypočtu její celkovou ziskovost podle vzorce:

ROI = PL / IC

kde:     ROI     návratnost investic,

            PL       zisk/ztráta,

            IC        počáteční kapitál (vždy 20.000 USD).

Celkový zisk/ztráta, realizovaný zisk, realizovaná ztráta a drawdown jsou v tabulkách vždy uvedeny v USD.

3.1 Výsledky vlastních základních strategií

Vlastní strategie jsou navržené na základě zkušeností z obchodování a poznatků z literatury a popsané v kapitole 2. Následují výsledky jejich testování s komentářem.

Výsledky strategie 1a P/MA

Při použití optimálních jednoduchých klouzavých průměrů pro jejich křížení s cenou by se za sledované období čtyř let podařilo na celém portfoliu dosáhnout zisku 117,46%.

_{Tab. č. 4: Výsledky strategie 1a P/MA}

_{Zdroj: vlastní zpracování, 2010}

Celkově tato strategie dosahuje vysokého zisku při ziskových obchodech a nízké ztráty při ztrátových. To při zhruba poloviční úspěšnosti obchodů umožňuje vygenerovat vysoké celkové zisky. Celkový průměrný i jednotlivé drawdowny jsou poměrně malé.

Nevýhodou této strategie je velký rozdíl mezi maximální a minimální hodnotou klouzavého průměru pro nákupní a prodejní signály, které jsme získali po optimalizaci. Zde uvedené výsledky jsou ty nejlepší možné. Další alternativní zisky na jednotlivých akciích jsou jen o málo nižší, ale při takřka úplně jiných parametrech. Zároveň i pouze malá změna hodnot klouzavých průměrů u jednotlivých akcií vede k podstatně jiným signálům pro nákup a prodej. Nebude tudíž zřejmě možné najít jednu délku klouzavého průměru pro nákup a jednu pro prodej, které by šly použít na celé portfolio současně, a dosahovat nadprůměrných výsledků.

Výsledky strategie 1b P/MA

Při použití průměrných jednoduchých klouzavých průměrů o délce 98 dní pro nákup a 133 dní pro prodej pro jejich křížení s cenou by se podařilo na celém portfoliu dosáhnout zisku 6,56%.

_{Tab. č. 5:Výsledky strategie 1b P/MA}

_{Zdroj: vlastní zpracování, 2010}

Jak se ukázalo při optimalizaci parametrů pro předchozí strategii, jejich velká různorodost vede k obtížnému nalezení společných parametrů, za kterých by byl systém srovnatelně profitabilní s optimalizovaným.

Zprůměrování délek klouzavých průměrů vedlo k výraznému snížení zisku, procenta ziskových obchodů a nárůstu drawdownu.

Výsledky strategie 2a P/EMA

Při použití optimálních exponenciálních klouzavých průměrů pro jejich křížení s cenou by se podařilo na celém portfoliu dosáhnout zisku 105,80%.

_{Tab. č. 6: Výsledky strategie 2a P/EMA}

_{Zdroj: vlastní zpracování, 2010}

Použití optimalizovaných exponenciálních klouzavých průměrů dopadlo podobně, jako použití jednoduchých. Nepatrně vzrostl počet obchodů, kleslo procento těch, které byly ziskové.

I v tomto případě se ukázalo, že hodnoty jednotlivých průměrů se od sebe velmi liší. Ani zde nelze např. vypozorovat, jestli je pro nákup lepší kratší EMA a pro prodej delší, nebo naopak.

Výsledky strategie 2b P/EMA

Při použití průměrných exponenciálních klouzavých průměrů o délce 105 dní pro nákup a 111 dní pro prodej pro jejich křížení s cenou by se podařilo na celém portfoliu dosáhnout zisku 25,88%.

_{Tab. č. 7: Výsledky strategie 2b P/EMA}

_{Zdroj: vlastní zpracování, 2010}

Výsledek 25,88% je spíše dílem náhody, než že by průměry 105 a 111 byly úplně vhodné. Již při malé změně na průměry o délce 106 a 112 generuje tato strategie kvalitativně jiný zisk.

Dalším záporem je výrazný nárůst počtu obchodů a na rozdíl od použití jednoduchých klouzavých průměrů a snížení procenta těch ziskových.

Výsledky strategie 3a MA/MA

Při použití optimálních jednoduchých klouzavých průměrů pro jejich vzájemné křížení by se podařilo na celém portfoliu dosáhnout zisku 104,81%.

_{Tab. č. 8: Výsledky strategie 3a MA/MA}

_{Zdroj: vlastní zpracování, 2010}

Použití dvou klouzavých průměrů dává kvalitativně lepší výsledky než jen jednoduché křížení průměru a ceny. Ačkoli zhodnocení kapitálu nedosahuje takové výše jako předchozí optimalizované strategie, dochází zde k několika významným zlepšením - klesl celkový počet realizovaných obchodů a výrazně stouplo procento ziskových. Nepatrně také klesl celkový drawdown. V praxi by to znamenalo méně obchodování a více jistoty, že obchod nebude ztrátový.

Dalším důležitým zjištěním je, že v optimalizovaných hodnotách už lze identifikovat některé opakující se situace. Předně je to potvrzení předpokladu, že např. nákupní signál je dán křížením kratšího průměru přes delší směrem vzhůru. Dále je ze zjištěných hodnot patrné, že kratší průměr se nachází v rozmezí periody 5 až 40.. Delší je stále poměrně variabilní a závisí na vývoji konkrétní akcie.

Výsledky strategie 3b MA/MA

Při použití kratšího průměrného jednoduchých klouzavého průměru o délce 18 dní a delšího o délce 66 dní pro jejich vzájemné křížení by se podařilo na celém portfoliu dosáhnout zisku 37,76%.

_{Tab. č. 9: Výsledky strategie 3b MA/MA}

_{Zdroj: vlastní zpracování, 2010}

I zde jako u předchozích průměrových strategií dochází ke zhoršení celkových výsledků, avšak v menší míře. Počet ziskových obchodů z celkového objemu, který mírně poklesl, se udržel na 40%. Celkové zisky se však snížily a ztráty prohloubily. Použití těchto průměrů zároveň stále vykazuje poměrně vysoký drawdown.

Výsledky strategie 4a EMA/EMA

Při použití optimálních exponenciálních klouzavých průměrů pro jejich vzájemné křížení by se podařilo na celém portfoliu dosáhnout zisku 95,75%.

_{Tab. č. 10: Výsledky strategie 4a EMA/EMA}

_{Zdroj: vlastní zpracování, 2010}

Signály vzniklé křížením exponenciálních průměrů vygenerovaly celkově nižší zisk než při křížení jednoduchých. Počet obchodů se udržel i nadále pod stem a průměrný drawdown pod 600.

Délky jednotlivých průměrů u této strategie mírně vzrostly oproti těm, které byly zjištěny ve strategii 3a. To lze přisuzovat tomu, že exponenciální průměr reaguje rychleji na změnu ceny a klade větší důraz na poslední hodnoty. A právě jeho delší délka umožňuje tento rozdíl od jednoduchého částečně vyrovnat.

Výsledky strategie 4b EMA/EMA

Při použití kratšího průměrného exponenciálního klouzavého průměru o délce 20 dní a delšího o délce 73 dní pro jejich vzájemné křížení by se podařilo na celém portfoliu dosáhnout zisku 25,10%.

_{Tab. č. 11: Výsledky strategie 4b EMA/EMA}

_{Zdroj: vlastní zpracování, 2010}

Jak už bylo řečeno v komentáři k výsledkům strategie 4a, optimální exponenciální průměry jsou o něco delší než jednoduché. To se projevilo i při jejich průměrování.

Ačkoli celkový zisk na rozdíl od podobné průměrové strategie 3b klesl, snížil se při použití exponenciálních průměrů celkový drawdown. Důvodem může být rychlejší reakce na případné poklesy kurzů akcií. To má na druhou stranu také za důsledek předčasné výstupy z obchodů, které mohou být později ještě profitabilní.

Výsledky strategie 5a EMA/MA

Při použití optimálních exponenciálních klouzavých průměrů pro jejich vzájemné křížení by se podařilo na celém portfoliu dosáhnout zisku 105,40%.

_{Tab. č. 12: Výsledky strategie 5a EMA/MA}

_{Zdroj: vlastní zpracování, 2010}

Strategie 5a dává velmi podobné výsledky, jako strategie 3a založená na křížení jednoduchých klouzavých průměrů. Ve své optimalizovaná variantě je zisk EMA/MA 21079 USD a MA/MA 20963 USD. U strategie 5a narostl počet realizovaných obchodů při zachování stejné úspěšnosti v generování ziskových. Zvýšily se celkové zisky a zároveň i celkové ztráty, včetně zvýšení drawdownu.

Rozdíly v délce EMA a MA nejsou u některých akcií u této strategie příliš vysoké, což se dalo předpokládat. Stále však platí, že optimální parametry jsou pro každou akcii jiné.

Výsledky strategie 5b EMA/MA

Při použití průměrného exponenciálního klouzavého průměru o délce 33 dní a průměrného jednoduchého o délce 53 dní pro jejich vzájemné křížení by se podařilo na celém portfoliu dosáhnout zisku 33,69%.

_{Tab. č. 13: Výsledky strategie 5b EMA/MA}

_{Zdroj: vlastní zpracování, 2010}

Tato strategie dokázala vygenerovat lepší výsledek než použití dvou exponenciálních průměrů, ale horší než použití dvou jednoduchých. Při srovnání s 3a vypadají jednotlivé sledované ukazatele velmi podobně - realizované ztráty, počet obchodů, procento ziskových, drawdown. Rozdíl je v realizovaných ziscích, které jsou u 5a nižší. Příčinou může být příliš rychlé vystupování z obchodů, i když při porovnání zisků u jednotlivých akcií to není příliš jasné, neboť některé akcie si vedly u 5a lépe než u 3a.

3.2 Výsledky srovnávacích strategií

Srovnávací strategie jsou obecně známé přístupy k obchodování s akciemi, jak bylo popsáno v předchozí kapitole. Následuje přehled výsledků po jejich otestování s komentářem.

Výsledky strategie 6a Kup a drž na portfoliu akcií

Pokud bychom na začátku sledovaného období nakoupili vybrané portfolio akcií a drželi ho až do konce, podařilo by se dosáhnout zisku 1,93%.

_{Tab. č. 14: Výsledky strategie 6a Kup a drž}

_{Zdroj: vlastní zpracování, 2010}

Jak je patrné z tabulky, nevyprodukovala by tato strategie ve sledovaném období celkovou ztrátu. Vývoj jednotlivých akcií byl rozdílný, polovina skončila v plusu, polovina v mínusu.

Za pozornost stojí celkový drawdown, který na některých akciích dosahuje více než 9000 USD. Pozitivem je na druhou stranu velmi nízká časová náročnost na celý proces obchodování. Výsledek však velmi zaostává za všemi navrženými strategiemi.

Výsledky strategie 6b Kup a drž na indexu SP500

Pokud bychom na začátku sledovaného období nakoupili index SP500 a drželi ho až do konce, podařilo by se dosáhnout ztráty -33,07%.

_{Tab. č. 15: Výsledky strategie 6b Kup a držna indexu SP500}

_{Zdroj: vlastní zpracování, 2010}

Nákup koše akcií odpovídající indexu SP500 se ve sledovaném období ukázal ještě horší než koupení navrhovaného portfolia akcií. Důvodem může být to, že testované portfolio prošlo výběrem na základě filtru zahrnující růst příjmů. Naopak širší záběr indexu SP500 obsahuje i společnosti, které takový růst příjmů nezaznamenaly a celkově si tak mohly vést hůře.

Výsledky strategie 6c Přikupování na portfoliu akcií

Pokud bychom během celého období každý měsíc přikupovali akcie za vždy stejnou částku USD, podařilo by se dosáhnout ztráty -1,75%.

_{Tab. č. 16: Výsledky strategie 6c Přikupování}

_{Zdroj: vlastní zpracování, 2010}

Ani tato strategie nedosahuje uspokojivých výsledků a vede, byť jen k malé, ztrátě. Pozitivem je, na rozdíl od Kup a drž, velmi malý drawdown. Negativem je naopak větší množství transakcí, neboť je nutné každý měsíc akcie přikoupit.

Výsledky strategie 6d Přikupování na indexu SP500

Pokud bychom během celého období každý měsíc přikupovali index SP500 za vždy stejnou částku USD, podařilo by se dosáhnout ztráty -3,74%.

_{Tab. č. 17: Výsledky strategie 6d Přikupování}

_{Zdroj: vlastní zpracování, 2010}

Při aplikaci strategie Přikupování na index SP500 dochází k eliminaci velké části ztrát oproti systému Kup a drž. Ani tady ale nedochází ke zhodnocení investovaného kapitálu. Podobně jako přikupování vybraného portfolia akcií je i u tohoto indexu výrazně snížen celkový drawdown.

3.3 Závěry vyplývající z testování vlastních základních strategií

Pomocí všech navržených strategií se podařilo vložené prostředky zhodnotit ve sledovaném období 01.04.2005 - 01.04.2009 lépe než za použití klasických strategií, a to i o několik desítek procent.

Celý trh za toto období (měřeno indexem SP500) klesl o více než 33% (viz strategie 6b). I ta nejméně zisková navržená strategie jej překonala skoro o 40 procentních bodů. Použití strategií Přikupování výrazně snížilo ztráty při propadu trhu v letech 2008 a 2009, stále však byly v konečném důsledku ztrátové. Investice do vybraného portfolia akcií na začátku období a jeho držení po celou dobu by přineslo nepatrný zisk.

Jako nejziskovější optimalizovaná strategie se ukázala 5a, postavená na křížení EMA a MA. Strategie 3a, která používá dva jednoduché klouzavé průměry s ní byla srovnatelná, dokonce za nižšího drawdownu.

Je nutné si uvědomit, že funkčnost celého systému nezávisí pouze na hodnotách klouzavých průměrů pro vstup a výstup. Značný vliv má i používaný stop-loss, který někdy omezuje ziskové obchody. Na druhou stranu jindy zabraňuje vysokým ztrátám a zachycuje velké propady. Nic takového se u strategií Kup a drž nebo u Přikupování pozic nepoužívá.

Dalším prvkem, který nelze dost dobře otestovat, jsou změny velikosti obchodního účtu. Navržené strategie pracují s tím, že na účtu je neustále k dispozici částka 2.000 USD pro nákup jednotlivého akciového titulu. To v některých případech nemusí platit.Na druhou stranu se nepočítá s reinvestováním zisků, což by mohlo potenciálně přinést ještě vyšší celkové zisky.

Závěrem této kapitoly lze říct, že použitím jakékoli z navržených strategií by se ve sledovaném období podařilo překonat výkonnost trhu a ostatní tradiční strategie. V následující kapitole se pokusím systém doladit tak, aby poskytoval ještě lepší výsledky při zachování jeho relativní jednoduchosti.